Malé kroky

Zkouška, které jsem se bála od té doby, co jsem přišla na fildu před dvěma lety. Nedokázala jsem si ani představit stav, že ji mám za sebou a nakonec jsem ji dala. Odnesla jsem papíry na studijní a konečně vrátila několik knížek do knihovny. Takové věci, co lidé dělají naprosto normálně. Odměnila jsem se knížkou, kterou mi doporučila Ofélie a tímto jí za to děkuji.

Mám ze sebe radost a stejně mě dokáže naštvat, když mě za to někdo pochválí s tím, že dělám pokroky. "No vidíš, že to jde. Takhle se to dělá." Ano, to je pravda. Proč mě tenhle přístup dokáže namíchnout, to už nevím.

Včera mi dorazil mail z futureme.org, který jsem sama sobě poslala přesně před rokem. Kromě samých pěkných věcí obsahoval i velice sugestivní otázky na to, kam jsem se od té doby posunula. Na většinu z těch věcí jsem si musela odpovědět, že jsou pořád stejně. Jako úplně. Posledních pár dní se to - doufám - láme a já jsem ráda, že to je možné ještě v zimě.

Jsem z toho úplně třeskutě pozitivní.