The Carousel Goes Round

Nově objevená zranitelnost, ruku v ruce s lehkostí bytí. Jazzová dílna letos už fakt ve Frýdlantu přinesla zajímavé výsledky. We are always the lost and found - když si myslíš, že už to víš naprosto přesně a už tě nic nepřekvapí, při dalším kroku bude scházet schod. Tak jsem se srovnala a přišla na to, že je to stejně pořád snadný. Vedro a jiné, cizí světy. To není vždycky pozitivní, ale už dávno ne děsivý. Nejistota a letnětáborové slzy v průběhu celého večera po letech skoro úplného sucha. Nikoho to nepřekvapilo víc než mě. Padesát významů lásky a jeden navrch.

Pořád se srovnávám s démony různých rozměrů. Je to děsivý pro moje okolí, ale pro mě je to celkem dobrodružství. "Ahoj, to jsi zase ty? Co to bude dneska?" Padající bloky a někdy trochu neurčitý strach. Do repertoáru emocí přidáváme pohnutí chválou, instantní dojetí a němý obdiv.

Léto je prostor pro tyhle experimenty, škoda jen, že jsem si ho všimla v půlce srpna. Letos to vyšlo.

Někdy žiju ve svém alternativním prostoru, jindy přímo v realitě, tak blízko až je to daleko.

A už si nemyslim, že budu někdy v životě nudná.